Gjirokaster - hrad

Gjirokastër či Gjirokastra je město v jižní Albánii ležící asi 20 km na sever od řecké hranice ve výšce 300 m n. m. Má cca 30 000 obyvatel převážně řeckého etnického původu, i když v posledních desetiletích řada obyvatel emigrovala do Řecka.

Malebné město Gjirokastër je proslulé zejména svojí tradiční kamennou architekturou. Šedobílé břidlicové střechy mají zásluhu na jeho přízvisku "město bílých střech". Domky jsou rozloženy na úbočích svahů pod pevností na vrcholku kopce. Za vlády Turků se stal Gjirokastër administrativním centrem provincie (sandžaku). Narodil se tu jediný albánský spisovatel známý po celém světě, Ismail Kadare, a také představitel válečného odboje a potom 40 let vůdce komunistické Albánie, Enver Hodža. Citadela vysoko nad městem a údolím řeky Drini pochází původně už ze 4. století, dnešní hradby, věže a brány jsou však z větší části z počátku 19. století, kdy je nechal zrekonstruovat Ali Paša Tepelenský. Až do roku 1971 sloužil hrad jako vězení. Kromě jiného tam najdete údajně americké letadlo, sestřelené nad albánským územím. Staré domky Gjirokastëru, rovněž většinou z 19. století, jsou opravdu krásné a ojedinělé. Z bezpečnostních důvodů, které odkazují k albánské tradici krevní msty, jsou obytné místnosti a malá okna jen v horních patrech. Přízemí bez oken sloužilo jako skladiště a cisterna na dešťovou vodu. Charakteristické jsou i kryté vysunuté balkony, uvnitř potom vyřezávané dřevěné stropy a trámy nesoucí břidlicovou střechu. V roce 2005 bylo město zapsáno na Seznam UNESCO.

Hrad

Hrad byl založen zřejmě ve 12. stol. V r. 1417 obsazen Turky a v 18. stol. přestavěn. V r. 1812 hrad obsazen a rozšířen Ali Pašou. V r. 1932 pevnostní věznice rozšířena a r. 1968 zrušena. Dnes slouží hrad jako muzeum a spolu se starým městem je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Gjirokastra nebo též Gjirokastër je město v jižní Albánii. Jeho dominantou je hrad a pevnost, v jejímž areálu je vojenské a vězeňské muzeum. Je zde také vystaven americký špionážní letoun T-33 sestřelený za komunistického režimu v roce 1957. V areálu se od roku 1968 koná každých pět let Národní folklorní festival (albánsky: Festivali Folklorik Kombëtar i Gjirokastrës). Od roku 2005 je pevnost spolu se zbytkem starého města zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Hrad byl založen zřejmě ve 12. století spolu s městem na místě starověkého města, aby střežil hranice Byzantské říše. Poprvé historické prameny zmiňují město Gjirokastra v roce 1336. Později bylo město s hradem součástí Epirského despotátu. Koncem 14. století město dostal pod svou vládu Gron Zanebiši. V roce 1417 bylo město obsazeno Turky. V průběhu staletí hrad dostal podobu pevnosti. V roce 1812 (někdy se uvádí 1811) hrad Gjirokastra obsadil Ali Paša Tepelenský (někdy též Janinský), který se v období úpadku centrální moci v Osmanské říši postupně zmocnil rozsáhlých oblastí. Ali Paša nechal hrad opravit a rozšířit. Koncem roku 1822 byl přinucen sultánem Mahmudem II. ke kapitulaci a poté tureckými vojáky zavražděn. Za albánského krále Zoga I. (Ahmet Zogu) byla v roce 1932 rozšířena pevnostní věznice. Ve druhé polovině 20. století sloužila jako věznice pro politické vězně. Dnes pevnost slouží jako vojenské a vězeňské muzeum.…  číst dále